Končetinové čtvrtletí
Snad nikdy nebyl interval mezi aktualizacemi těchto stránek tak dlouhý jako tentokrát... Ne snad, že by se u nás nic nedělo, jen při tom všem, co se událo, nebyl vždycky ještě čas a nálada to zapisovat... Tak alespoň stručný souhrn - a vysvětlení nadpisu:
a) Hned začátkem ledna si Sir při vystupování z vlaku po naší návštěvě u Veroniky v Blansku podélně napraskl dráp na vnějším prstu pravé hrudní končetiny, takže nezbylo, než mu ho vytáhnout celý... (aspoň mu byl, když už musel do té narkózy, i dokonale vyčištěn chrup...;-)). A v lednu jsme pak vycházky "proponožkovali"...
b) Začátkem února jsme měli příjemnou a milou návštěvu v podobě Corri od Hadovky a jejích paničky a pánečka! Bylo to moc fajn, jen se ukázalo, že to dopolední i odpolední lítání bylo na Sira ještě asi moc: večer a druhý den se opět objevila slabost jeho levé přední končetiny, kdy po delším ležení na ni cca první tři kroky nechtěl moc došlapovat, při sedu si ji odlehčoval... Sice pak se vždy rozchodil, venku byste neřekli, že se před chvílí ještě tak projevoval, ale přecijen bylo jasné, že není vše, jak by mělo být, takže jsme hned absolvovali vyšetření na brněnské klinice Veterinární a farmaceutické univerzity, kdy se nám věnoval přímo ortoped - Dr. Milan Dvořák, který nás vyšetřoval i při první návštěvě se stejným problémem v loňském červnu. Nicméně závěr všech vyšetření (rentgeny, odběr synoviální - kloubní - tekutiny, CT vyšetření... už nás to hledání vyšlo v přepočtu na peníze na částku kolem deseti tisíc...) byl ten, že "pejsek je klinicky zdráv, nenašla se žádná objektivní příčina nějakých potíží, není žádné další vyšetření, které by snad mohlo něco objevit - de facto jediné, co se dá konstatovat je, že asi aktuálně cítí nějakou subjetivní bolest při ohnutí zápěstí - to se projevovalo mírným pištěním-, a je třeba možné, že mu tam prý třeba někdy "přeskakuje" kůstka (a že jich v tom zápěstí je!), která se zase samovolně vrací do původní polohy, takže se v podstatě nic moc neděje, nebo má stále ještě nedostatečně odpočinutý natažený sval či šlachu od toho loňského přetažení se u kola a po zátěži ho to ještě pobolívá... A taky, že "holt i kdybychom všichni trénovali jako Železný, stejně nebudeme všichni dosahovat jeho výsledků..." ;-) Byl nám opět naordinován klidový režim, doporučen Aptus gel na klouby (občas mu k tomu přilepšujeme i Aptus Pro Sport Dog pastou - velice mu chutná, jak je tak moc smradlavá po rybách... ;-)) - a je fakt, že pes je v pohodě. Zatím mu sice stále ještě dopřáváme spíše klid, i když už třeba i dvouhodinové vycházky či volný pohyb, jen zatím bez honiček nebo s lítáním za diskem, a vše se zdá být OK... Ale běhání u kola si pro letošek raději odřekneme... Však výletních plánů máme i tak dost! :-)
c) Aby těch končetinových záležitostí nebylo snad málo, přidal se v březnu ještě i páneček! Nemotorným došlápnutím na obrubu cestičky ve skleníku si vymkl kotník! Naštěstí si ho nezlomil, ale i tak byl tři dny ležící či s nohou nahoře sedící pacient v domácím ošetřování - zrovna teď, když je, při našem povolání, TOLIK potřeba každá ruka i noha! Dalších čtrnáct dní se pohyboval s pomocí nejméně jedné francouzské hole, ale to už bylo hej! A i když ho to ještě pořád pobolívá (a asi ještě nějakou dobu bude...), černý scénář se nenaplnil a vcelku vše zvládáme...!
d) A doufáme, že klíště nešikovně (tj. těžce dosažitelně) přisáté mezi prsty Sirovy přední pravé nohy už opravdu završilo naše končetinové čtvrtletí - a dost!!!
A protože se vždy snažíme být pozitvně naladěni, doufáme, že do léta zmizí všechny objektivní i subjektivní pocity, které by nám bránily užít si všechny plánované výlety a aktivity a moc se na ně těšíme!
P.S. A taky se těšíme na osobní setkání v sobotu 10. května, kdy jedeme do Rožnova pod Radhoštěm na svod krycích psů! Tak snad na shledanou! ♥ :-)